MESSERSCHMITT Me 410

Václav Němeček
Výkres: Stanislav Smékal

Dvoumotorový dvoumlstný těžký stíhacf íe-
toun Messerschmitt Me 210 (viz rubriku 39-45
v L + K č. 8/70) zcela zklamal a nezdar téměř
ohrozil kariéru profesora Messerschmitta.
V roce 1942 bylo rozhodnuto tento stroj dále
nestavět, ačkoli se firmě podařilo vyfešit prak-
ticky všechny problémy a měla připraveno nové
provedení se zdokonalenou stabilitou. Nové
Ietouny již neměly přecházet při přetažení do
vývrtky.
Protože Iuftwaffe potřebovala těžké stíhacl
Ietouny s vyššími výkony než Bf 110, iadala
v roce 1942 přece jen vývoj zdokonaleného Me
210, avšak pod novým označenfm Me 410, aby
zakryla ostudu. Messerschmitt navázal aerody-
namicky, tvarově a technologicky bezprostřed-
ně na Me 210 a oba typy byly na prvnl pohled
nerozeznatelné. Me 410 však měl většf ocasnf
plochy, delšl zadnl část trupu, křídio 5 uprave-
nou geometrif, automatické sloty na náběžné
hraně, upravené klapky pro regulaci chladičů
pod křfdiy a konečně i výkonnějšf motory Daim-
Ier Benz DB 603A-1-1264 kW (1720 k) proti DB
601 Fo 992 kW (1320 k) u typu Me 210.
V Iétě 1942 bylo pět Ietounů Me 210A-1,
dosud 5 motory DB 6á1 F , upraveno na standard
Me 41 0 a 5 úspěchem vyzkoušeno. Za skutečný
prototyp Ize počftat až Me 410 V1 z podzimu
1942, na němž byly ověřeny Ietové vlastnosti
nové konstrukce. Výkony byly vyššf než u Bf 110
současné výroby a vlastnosti dokonalejšf než
u Me 210, i když ne tak skvělé, jak se slibovalo.
Byla objednána sériová výroba ve dvou základ-
nlch variantách. Me 410A-1 byl rychlý bombar-
dér (Schnellbomber), zatfmco Me 4101-2 byl
těžký stfhací Ietoun (Zerstórer). Oba stroje byly
prakticky shodné a měly i stejnou výzbroj.
Tvořily ji dva pevné kanóny MG 151/20 ráže
20 mm, každýs 250 náboji, a dva kulomety MG
17 ráže 7,92 mm v přfdi trupu s 1000 náboji na
tilaveň: na obou bocfch zádě trupu byly dálkově
ovládané kulomety MG 131 ráže 13 mm, každý
5 500 náboji. Byly uloženy ve výkyvných a otoč-
ných Iafetách FDSL a ovládal je druhý člen
osádky. Pumovnice dovolila zavěsit jednu
pumu o 1000 kg nebo dvě po 500 kg či osm po
50 kg, avšak náklad větší než 500 kg už předsta-
voval přetíženl. Verze A-1 měla zaměřovač pro
svrhování pum ve střemhlavém Ietu, přičemž se
používaly i vnější závěsnfky pum.
Bombardovací Ietoun Me 410A-1 dostal sice
ve výrobě přednost, avšak hlavnim úkolem
obou verzl se stalo nakonec stiháni, a to
především boj proti spojeneckým denním
a nočním bombardovacim Ietounům. Aby moh-
Iy tuto úlohu plnit Iépe, byly pro Me 410
vypracovány různé sady výzbroje, jimiž semoh-
Iy Ietouny doplnit v polnfch dilnách, aniž by bylo
nutno stahovat je do týlu. Další sady byly
vy!vořeny i pro plněni jiných úkolů. Například
byly montovány fotografické přistroje k prů-
zkumným úkolům. Takový bylletoun Me 410A-
1 /U1 s odnímatelným fotografickým přistrojem
pod trupem. Me 410A-1/U2 nesl v pumovnici
pouzdro se dvěma pevnými kanóny MG 151/20.
Později přibyly ještě další varianty úpravy vý-
zbroje v polních podminkách.
Po úspěšných zkouškách s pevným kanónem
BK 5 ráže 50 mm byly dodávány Ietouny Me
410A-1/U4 a A-2/U4, u nichž tato zbraň tvořila
jedinou pevnou výzbroj. Čistě pro průzkum byl
vyvinut Me 410A-3 bez pevných kulometů a se
dvěma kamerami v trupu.
Me 410A-1 byly nasazeny, zprvu jako bom-
bardovacf, proti Velké Británii v červnu 1943,
avšak byly postupně stahovány k obraně ně-
meckého územ( proti bombardovacím Ietou-
nům. V této roli se jim dostalo přezdfvky Hornis-
se a byly poměrně úspěšné. Jejich zdokonale-
nfm vznikly verze Me 410B-1 a B-2 zavedené
v dubnu 1944. Stroje verze B měly motory DB
603G s výkonností 1396 kW (1900 k), jinak bylo
provedení jejich základnfch verzf stejné jako
u verze A. Jen obměna Me 410B-2/U4 byla
vyzbrojena dvěma pevnými kanónyMK 103 ráže
30 mm jako doplněk ke kanónu BK 5. Jako tzv.
výzbrojnf souprava 2 se dodávaly dva kanóny
MK 108 30 mm, souprava3 dva kanóny MK 103
a souprava 5 čtyři kanóny MG 151/20 20 mm.
V menším množství se objevily verze Me410B-6
proti Iodím a torpédová B-5 soradiolokátorem
FuG 200 Hohentwiel; k nasazeni se nedostaly
noční průzkumné B-7 a B-8.
V Iétě 1944 byla přesila doprovodných stíha-
cích Ietounů P-51 Mustang tak značná, že Me
410 trpěly vysokými ztrátami, které se již těžko
nahrazovaly, protože výroba byla v rámci nou-
zových opatřenf zastavena. Koncem roku 1944
byly zbylé Me 410 upraveny na průzkumné
a jejich piloti převedeni k jednotkám vyzbroje-
ným jednomfstnými stíhacími Ietouny.

HLAVNí TECHNICKÉ ÚDAJE
Výrobce: Messerschmitt A. G. Augsburg, Ii-
cenčnf výroba u Dornier Werke GmbH, Fried-
richshafen. Celkem postaveno 1160 strojů
všech verzi včetně prototypů, ztoho 258 u Dor-
niera.
Verze Me410A-1 Me410B-1
Rozpěti [m] 16,40 12,40
Délka [m] 12,40 12,40
Výika Im] 3,70 3,70
Nosná plocha [m2] 36,20 36,20
Hmotnost
prázdného Ietounu [kg] 6150 8 000
Vzletová hmotnolt [kg] 1 0 760 11 200
Max. rychlost [km/h] 624 629
ve výil [m] 6700 8100
Cestovni rychlost [km/h] 585 595
Dostup[m] 10370 11600
výstup na výiku [m] 6000 8000
za ěal [min
\10,7 22,5
Dolet normálně km] 1190
maxlmálně km] 1680
Vytrvalost [h] 2,4