Lockheed "Hudson"
Zdeněk Titz
Výkres: inž. Jan Kadlec
Lockheed "Hudson'. je vzácným pfíkladem
úspěAného bojového letounu, vyvinutého z civilnlho
dopravnlho typu Lockheed 14 "Super Elektra".
Úprava na hlidkový bombardér se uskuteČDila
na základě britské objednávky z června 1938, zně-
jlcl na 200 kus6, Poprvé vzlétl 10. prosince téhož
rolcu na letiAti Burbank v KaliforIŮi a nesl britské
označenl "Hudson" Mk. I.
Byl to dvoumotorový stfedoploAnlk celokovové
konstrukce s nápadně velkou výAkovkou. Kfídla
byla vybavena Fowlerovými klapkami, jejichž
vodicl listy značně pfesahovaly odtokovou hranu
kfídla a byly charakteristickým znakem tohoto
Ietadla. Úpravy výchozlho typu Lockheed 14
na bojový zahrnovaly zasklenou pfíd, montáž
dvou pevných kulomet6 nad pfídl, pumovnici
ve spodnl části trupu a poměrně rozměrnou hfbetni
stfeleckou věž 8 dvojicl pohyblivých lculomet6,
otáčenou zvláAtnlm mechanismem. Stfelecké věže
typu Boulton-Paul se do Ietoun6 montovaly až
ve Velké Británii. "Hudsony" nastoupil0 službu
u britských peruti právě ve dnech vypuknuti
2. světové vá!ky a vystfídaly méně výkonné "Anso-
ny". Nejdflve se použlvaly k výcvilcu navigátor6
a stfelců, ale válečné události, hlavně činnost ně-
meckých ponorek, si vyžádaly je;ich zafazenl
do prvnl linie.
Prvnl objednávka byla zvýAena na 350 lcus6
typu "Hudson" Mk. I. Dále byl0 objednáno 20
"Hudson6" Mk. II, které měly hydraulicky sta-
vitelné vrtule (Mk. I. měl jen dvoupolohové sta-
věni) a 414 kus6 verze MkII. Od pfedeAlých dvou se
liAila výkonnějAlmi motory "Cyclone" (1200 koni)
a mohutnějAI výzbrojl zahrnujlci i spodnl stfelecké
stanoviAtě. PozdějAI varianty Mk. IV , V , VI se
liAily od vAech pfedeilých hlavně motory Pratt &
Whitney " Twln Waap" (1200 koni). RAF dostala
celkem pfes 2000 kus6 vAech variant.
VáleČDé osudy "Hudson6" jsou velmi pestré.
Již v prvých dnech války p6sobily nad Severnlm
mofem, kde hlidkovaly mezi Skotskem a Norskem
s cllem zabránit německým plavidl6m proniknout
do Atlantiku. Jednomu z "Hudson6" 224. squad-
rony náležl prvnl vitězstvi, jehož RAF v minulé
válce dosáhla: 8. října 1939 sestfelil nad Jutskem
německý létajlcí člun Dornier Do-18. Byly nasa-
zeny i u Dunklrku, kde podporovaly spojenecké
jednotky hloubkovými útoky. Po pádu Francie
se dvě squadrony "Hudsonů" pfemlstily do Sever-
nlho Irska a v dubnu 1941 se zúčastnily stihánl
německé lodl Bismarck. Od roku 1942 pfevzaly
úkoly, které až dosud plnily "Lysandry": za noci
pfistávaly na improvizovaných plochách v okupo-
vané Francii a vysazovaly tam spojenecké agenty.
Dne 27. srpna 1941 "Hudson" z 269. squadrony
donutil německou ponorku U-S70, aby se vzdala
a s vyvěieným bllým praporem odplula do britského
přístavu. "Hudsony" kryly přísun válečného ma-
teriálu pro spojenecké jednotky v Africe. Nad
Stfedozemnlm mofem v boji s ponorkami poprvé
použily raketových stfel, odpalovaných ze závěsů
pod křídly. Cást "Hudsonů" působila u letectva
záchranné služby a nesla pod trupem odhazovacl
motorové čluny. V létech 1944-45 se jich užíval0
pfevážně k výcviku a rnnoho z nich, hlavně Mk. VI,
byl0 upraveno na transportnl stroje odstraněnlm
pumovnice a stfelecké věže.
Během války se "Hudsony" nejdříve dopravova-
ly do Evropy na lodlch, později byly pfelétávány.
Některé z nich pilotovali i naii piloti, sloužlcl
tehdy v RAF.
mavni technické údaJe:
VÝROBCE: Lockheed Aircraft Corpora-
tion, Burbank, Kalifornie
ROZPf.Ti: 19,95 rn
DÉLKA: 13,50 rn
VÝŠKA: 3,35 rn
NOSNÁ. PLOCHA: 51,20 rn1
PRÁ.ZDNÁ.VÁ.HA: 5440kg
STARTOVACi vÁ.HA: 7940 kg
NOSNOST PUM: 330 kg
MAX. RYCHLOST: 396 km/h
CESTOVNi: 273 km/h
STOUPAVOST: 366 m/min
DOSTUP: 6700 rn
DOLET: 3450 km
Barevné schéma: hornl plochy tmavě zelené
a hlinitě hnědé, spodnl světle modrozelené (barva
kachnlch vajec).
Pozn'mka: technické údaje platí pro Mk. 1,
snlmek a výkres zobrazujlcl Mk. V.