Grumman G-21A Goose

VÁCLAV NĚMEČEK
Výkres STANISLAV SMÉKAL

Ve dvacátych Iétech vedla mezi americ-
kými Ieteckými továrnami, věnujfcfmi se
obojživelným Ietounům, firma Loening.
Vypracovala velmi jednoduché fešenf jed-
nomotorového stroje, vycházejfcr vlastně
z jednoplovákového typu s centrálnfm
plovákem pod trupem. Prostor mezi tru-
pem a plovákem konstruktéři zakapotovali
a využili jako kabiny pro cestujfcf, náklad
nebo vojenské vybavenf. Podvozková kola
byla na bocfch a při pohybu na hladině se
zvedala nad jejf úroveň. Tak se z plováko-
vého typu stal vlastně Iétacr člun. Koncep-
ce Loeningu byla úspěšná, nalezla řadu
napodobitelů a použila ji i firma Grumman
pro konstrukci obojživelného průzkum-
ného a vrceúčelového Ietounu XJF-1.
U tohoto stroje se již hlavnr podvozková
kola zatahovala do boků trupu.
V roce 1936 začal Grumman vyvrjet malý
dvoumotorový civilní obojživelný Ietoun
protože zjistil, že na trhu je takových
Ietadel velmi málo a zájem by o ně byl.
Použil osvědčenou člunovou část Ietounu
J2F-1 Duck, mezitfm vyvinutého z XFJ-1,
a přistavěl na ni klasicky jednoduchý trup
s kabinou pro šest až sedm osob. Samo-
nosné křfdlo bylo posazeno na hřbet trupu
a na jeho náběžné hraně byly dva hvězdi-
cové motory Pratt & Whitney R-985-SB
Wasp Junior po 294 kW (400 k). Hlavní
podvozková kola se zatahovala do boků
trupu, ostruhové kolo se vtahovalo do
trupu za druhý člunový kýl.
Prototyp tohoto nového obojživelného
Ietounu G-21 byl zalétán v červnu 1937
a od roku 1938 začaly dodávky prvnrm
civilním zákaznfkům. Sériové stroje se
prodávaly buď jako obojživelné G-21 A,
nebo jako čistě vodní G-21 B, v obou
připadech s motory R-985-SB2 po 330 kW
(450 k). Vzletová hmotnost protl prototypu
vzrostla o 226 kg.
Civilní trh byl proti původnímu oče-
kávánl dost omezený a hrozilo nebezpečl
hospodáfské ztráty. Firma Grumman si
však věděla rady. V roce 1938 pfesvědčila
armádnl Ietectvo USA, aby objednalo 26
strojů ve vlceúčelové verzi OA-9. Za války
k nim pfibylo pět dalších, když je vojenská
správa zabavila civilním uživatelům. Tfi
Ietouny OA-13 byly podobného původu,
poháněly je však motory R-985-AN1.
Námofní Ietectvo USA získalo v roce
1938 jeden stroj jako XJ3F-1 k vyzkoušení.
O rok později jej následovalo deset sério-
vých JRF-1, vybavených pfevážně jako
osmisedadlové Iehké transportnl a spojo-
vací. Pokud měly vybavenl pro fotografo-
vání či pro vlek terčů pro nácvik stfelby,
označovaly se JRF-1A. Deset stroju pro
Ietectvo pobfežnl ochrany, dodaných
v roce 1940, neslo označenl JRF-2. Sedm
z nich se použlvalo pro Ieteckou záchran-
nou službu, zbývající tfi dostaly dokona-
Iejší výbavu, autopilot a odledování
náběžných hran kfídla a ocasních ploch.
Sloužily pod označením JRF-3 v arktických
oblastech, pfevážně opět k záchranným
akclm.
V době zvyšujlclho se mezinárodnlho
napětr pfed vstupem USA do války objed-
nalo námofnl Ietectvo deset stroju JRF-4
s určením pro pomocný pobfežnl protipo-
norkový průzkum. Stroje nesly pod krí-
dlem dvě hlubinné nálože po 113 kg.
JRF-5 byla první velkosériová verze posta-
vená ve 190 kusech. Měla motory R-985-
AN12 a vybavení pro Ieteckou fotografii.
$est kusů prevzalo Ietectvo pobrežní
ochrany jako JRF-5G pro záchrannou
službu. Konečně stroje rady JRF-6 dostaly
dokonalejší elektrické a rádiové vybavenl.
Britská nákupní komise, působícl od
počátku války v USA a nakupující pro RAF
s většlm .či menšlm úspěchem bojovou
techniku, objednala v roce 1940 padesát
Ietounů G-21A pro pomocnou dopravní
službu. Stroje se měly značit v RAF jako
typ Goose, což bylo pojmenování použité
neoficiálně už pred válkou pro civilní
stroje. Americké vojenské Ietectvo však
stroje této série zabavilo pro své účely.
RAF dostalo až v roce 1942 šest strojů
JRF-5 s označením Goose I a posléze
oněch 50 strojů JRF-6B jako Goose IA.
Kanadské Ietectvo mělo ve stavu 29
Ietounů JRF-5, používaných prevážně pro
výcvik v Ietecké navigaci.
Několik Ietounú bylo dodáno rovněž
portugalskému Ietectvu. Po válce se rada
strojú G-21A rúzných verzí uvolnila pro
civilnl použitl a dost se rozšírila zejména
v USA, Kanadě apod. Některé Iétajl do-
dnes.

Výrobce: Grumman Aircraft Engineering
Corp., Farmingdale, Long Island, N.Y.,
USA. Celkem postaveno kolem 350 kusů,
z toho 332 na vojenské objednávky.
Rozpětí 14,95 m
D~lka 11,70 m
Výika 4,56 m
Nosná plocha 34,88 m2
Hmotnost prázdn~ho Ietounu 2463 kg
Vzletová hmotnost 3612 kg
Max. rychlost v 1500 m 323 km/h
Cestovní rychlost v 1500 m 307 km/h
Stoupavost u země 5,6 m/s
Dostup 6405 m
Dolet 1 030 km
HLAVNI TECHNICK~ ODAJE