Fairchild C-123 Provider

Letecké zálohy AFRES jsou vedle Letecké
národní gardy druhou záložní složkou
amerického vojenského Ietectva. Jejich
posláním je zabezpečovat a udržovat bo-
jeschopné záložní dopravnf a některé
pomocné Ietecké jednotky pro posílení
potřeb a úkolů Velitelství taktického Ie-
tectva a Velitelství vojenské vzdušné pře-
pravy. Letecké zálohy disponují bezmála
480 Ietadly a mají 53 000 placených
a 67 000 dobrovolných příslušníků. Z vo-
jenského rozpočtu připadajícího na Ietec-
ké síly odčerpávají .asi 5 % finančních
prostředků. ,
Významf1ou část výzbroje Leteckých
záloh dosud tvoří 66 středních doprav-
ních Ietounů Fairchild C-123K Provider,
které u čtyř Ietek 302. a 439. křldla taktické
vzdušné přepravy nalétají ročně téměř
20 000 Ietových hodin. Několik strojů 302.
křídla pravidelně rotuje v dvoutýdenní
službě mezi základnou Rickenbacker
v Ohiu a základnou Howard v panamském
průplavu, kde v rámci 24. složeného křídla
působí i v dalších středoamerických ze-
mích. Providery se hojně vyskytují i v ev-
ropském prostoru. Na vojenských cviče-
ních NATO Cold Fire a Reforger 79 v zá-
padnl Evropě nechyběly ani kamuflované
stroje C-123K od 355. a 356. Ietky taktické
vzdušné přepravy. Tyto Ietouny pocháze-
Iy 2e základny Rickenbacker, zatímco
další stroje vzlétly z Greater Pittsburgh
Airport v Pennsylvanii, kde sídlí 758. Ietka
taktické vzdušné přepravy. Uskupení
t~chto tří Ietek vytváří 907 skupinu taktic-
ké vzdušné přepravy v sestavě 302. křídla.
Providery od 731. Ietky taktické vzdušné
přepravy ze základny Westorer v Massa-
chusetts reprezentovaly na cvičení NATO
439. křídlo Leteckých záloh. S několika
Ietouny C-123J operuje ze základny Kulis
na Aljašce také 144. taktická Ietka od 176.
taktické skupiny Letecké národní gardy.
Počátek vzniku stroje C-123 těsně sou-
visí s vývojem celokovového experimen-
tálního kluzáku XG-20, záhy přeznačené-
ho na XCG-20, který firma Chase Aircraft
Company nabíd!a v roce 1949 vojenské-
mu Ietectvu. Doba kluzáků však již měla
odzvoněno a tak se zájem přesunul na
jeho motorizovanou obměnu. Prvnl pro-
totyp XCG-20 číslo 47-786 obdržel po
zástavbě dvou pístových motorů
Pratt & Whitney R-2800-83 nové označenl
XC-123 Avitruck. Zálet se uskutečnil v pá-
tek 14. října 1949. Druhý prototyp XCG-20
číslo 47-787 dostal místo pístových moto-
rů čtyři turbokompresorové jednotky Ge-
neral Electric J47 spárované pod křídly.
Do vzduchu pronikl až 21. dubna 1951
jako XC-123A.
V roce 1952 získala firma Chase kon-
Fairchild C-123K Provider 5 postfikovými ráhny ~
trakt na zhotovení pěti předsériových
strojů C-123B, které v podstatě odpovída-
Iy prototypu XC-123 5 pístovými motory.
Následující rok opustilo výrobní závod ve
Wilow Run všech pět Ietounů C-123B-CN
číslo 52-1627 /31, na rozběh sériové výro-
by ale chyběly veškeré prostředky. Fi-
nanční krytí na přípravu velkosériové vý-
roby 300 strojů převzala firma Kaiser-Fra-
zér Corporation, vzápětí sama zabředla
do neřešitelných potíží, které vedly ke
zrušení celého kontraktu ještě v červnu
1953. Další Ietecký výrobce Fairchild En-
gine and Airplane Corporation v Hager-
stownu ve státě Maryland se ještě před
koncem roku ujal dokončení Ietových
zkoušek a následující sériové výroby Ie-
tounů C-1238. S vojenským Ietectvem
byla nejprve podepsána dohoda zahrnují-
cí postavení 163 Ietounů C-123B a jed-
noho YC-.123H a na základě dalších čtyř
objednávek vyšlo z výrobního komplexu
v Hagerstownu celkem 299 Ietounů C-
123B, pro něž byl vybrán přiléhavý název
Provider. Ve spojení se slovem universal
znamená Provider něco jako obchodník
se smíšeným zbožím. což dobře postihuje
širokou škálu použití Ietounu.
Fairchildův šéfpilot E. R. Gelvín usku-
tečnil zálet prvního Ietounu C-1238-FA
číslo 54-552 ve středu 1. září 1954. Na
rozdíl od strojů pocházejících z výroby
firmy Chase měl nový Ietoun Iichoběžní-
kovou SOP 5 mohutným Iomeným pře-
chodem do hřbetu trupu. Rozšířený roz-
chod pozměněného podvozku ujediného
exempláře YC-123H číslo 54-2956 znač-
nou měrou snižoval vliv stranového větru
při pojiždění. Firma Stroukoff Aviation,
která pohltila původní Chase Aircraft,se
zabývala experimentováním 5 Ietounem
YC-123D číslo 53-8068 a YC-123E číslo
55-4031. První z nich se vyznačoval ofuko-
vanými sloty na vrchní straně křídla, spe-
cialitou druhého stroje byl kombinovaný
podvozkový systém Pantobase umožňují-
cí vzlet a přistání z vodní plochy, sněhu;
Iedu, písku i běžné plochy.
Od července 1955 se Ietouny C-123B
Provider postupně dostávaly do operační
služby nejen taktíckého, ale i strategické-
ho Ietectva a dalších složek. V rámci
americké vojenské pomoci MAP putovalo
šest strojů do Saúdské Arábie, osmnáct
do Venezuely a čtyří do Thajska. Motorář-
ské qddělení Fairchildu produkovalo
malé turbokompresorové pohonné jed-
IOd kffdly
notky pro bezpilotní Ietouny a střely.
V roce 1957 byly do konců křídel jednoho
Ietounu instalovány dva motory J44-R-3
o tahu 4,462 kN. Takto upravený Iet6un
vzlétl 23. října 1957 5 označením C-123J.
USAF převzalo deset strojů modifikova-
ných do této konfigurace 5 kombinova-
ným Iyžovým podvozkem pro zásobování
a podporu radiolokační výstražné sousta-
vy DEW-Line v Arktidě. Všechny Ietouny
převzala později Letecká národní garda
na Aljašce.
Zůstává hořkou skutečností, že dob-
rácky vyhlfžející Provider byl využit k bar-
barskému poslání ve vietnamském kon-
fliktu, který sami Američané nazývali shit-
war -špinavá, prokletá válka. V souvislos-
ti 5 dramatickým vývojem událostí v jižním
Vietnamu rozhodl prezident USA John
F. Kennedy již 13. Iistopadu 1961 o posí-
Iení Ioutkového režimu americkými
ozbrojenými silami. Tajná operace se
okamžitě rozeběhla pod kódovým ná-
zvem Mule Train. Pro jižní Viemam byly
vyčleněny tři roty vojskového Ietectva
5 vrtulníky H-21 a jedna Ietka vojenského
Ietectva 5 šestnácti Ietou ny C-123B Provi-
der. První čtyři stroje se objevily na Ietišti
Tan Son Nhut 2. 1. 1962, kam přilétly ze
základny Clark na Filipinách. Před kon-
cem Iedna mohl generál R. H. Anthis,
velitel počátečního amerického uskupení
vedeného jako 2. ADVON, operačně vy-
užívat všech šestnácti Ietounů. Prezident
Kennedy se ani 30. 11. 1961 neváhal
podepsat pod dokumer;ty operace Ranch
Hand, kterou Spojené státy zanitily ve
Vietnamu a později i v Kambodži ekolo-
gickou časovanou pumu, Iikvidováním
určitých druhů rostlin, živočichů a vodní
fauny i flóry.
Ještě v Iednu 1962 bylo prvních šest
Ietounů C-123B přizpůsobených k roz-
prašování herbicidů a defoliantů vrženo
do ničení zalesněných porostů mezi Bien
Hoa a Vung Tau. V trupu každého stroje
byla umístěna objemná nádrž na tuhé
nebo tekuté chemikálie, které se rozrxa-
šovaly nebo rozstřikovaly tryskami v trub-
kových ráhnech umfstěných na V-vzpě-
rách pod křídly. Postřiky se uskutečňova-
Iy v přízemní výšce, přičemž Providery
Iétaly ve dvojicích nebo tříčlenných rojích
doprovázeny dvojicf Ietounů A-1 Skyrai-
der. Jeden C-123B mohl během Ietu po-
střfkat pás o šířce 70 m v délce téměř
15 km. Během deseti Iet bylo nad územím
Vietnamu a Kambodže rozprášeno přes
45 miliónů kilogramů herbicrdů a defoli-
antů. V jižním Vietnamu bylo zasaženo
přes 5 miliónů akrů půdy, tedy plná jedna
osmina celé rozlOhy země. Jenom za rok
1965 zničily herbicidy tolik produktú, ko-
Iik by stačilo k výživě 600 000 Iidí po dobu
jednoho roku. K postřiku se v podstatě
využívaly hlavně tři druhy chemických
Iátek označených Agent Orange, White
a Blue. Bllé činidlo 5 obsahem 20 %
p!kloram-amfnu a trichlprpikolinové ky-
seliny sloužilo k ničenr Iistoví stromů.
Zpustošenl vegetace mělo zbavit jednot-
ky FNO jejich přirozeného úkrytu. Látka
se vsakovala do půdy a ještě za patnáct
měslců po postřiku Ipěla v zemi v množ-
ství 96 %. Oranžové činidlo devastovalo
stromy 5 tvrdým dřeverri a rostlfnstvo se
širokými Iisty Podél jihovietnamského
pobřeží bylo zcela zničeno 36 % Iesna-
tých porostů. Obě Iátky obsahovaly chlor-
fenoxyoctovou a trichlorfenoxyoctovou
kyselinu, toxický účinek byl navlc moh1.Jt-
ně :zvyšován přlměsí tetrachlordibenzo-p-
dioxinu (TCDD). Modré činidlo tvořené
převážně kyselinou kakodylovou Iikvido-
valo travnaté plochy a rýžoviště jako
potenciální zásobárny vlasteneckých jed-
notek. Provider zničený 2. 2. 1962 při
postřikování byl zároveň prvním. Ietou-
nem USAF ztraceným v jižníJ;n Vietnamu.
Americké příručky uváděly chemfcké
Iátky za relativně netoxické prostředky
pro Iidi i zvlřata. Licoměrnost tohoto
tvrzení potvrdil vysoký počet kožních
onemocnění doprovázených srQečními
a psychickými poruchami, poškozením
jater, Iedvin a sleziny 5 dalšími pozdními,
často trvalými následky.
Letouny C-1 ~3B kromě postřikováni
5 velkou intenzftou přepravovaly osoby
i materiál mezi základnami a přístavnimi
vykládacími středisky ve dne i v noci,
neboť jedině tento způsob dopravy byl
pokládán za spolehlivý. Činnost přitom
nabyla charakteru pravidelného Ietecké-
ho spojení po stanovených Ietových tra-
sách. Osádky, které byly ve vzduchu kaž-
dých 20-21 dní v měsíci plnily i řadu
dalších úkolů. Prováděly shoz střeliva,
potravin, vody a všeho potřebného obklí-
čeným posádkám a jednotkám, vysazova-
Iy skupiny zvl~štnlho určení. Při bitvě
v z6ně D, jibovýchodně od Saigonu vysa-
dily přes 500 příslušníků elitních jihoviet-
namských výsadkových jednotek. Po kra-
chu bitvy u An Bac v březnu '962 bylo
rozhodnuto poslat do Vietnamu další Iet-
ku Providerů, která se dostala do Da
Nangu v dubnu téhož roku. Na Ietišti Tan
Son Nhut byly Providery udržovány v 24
hodinové pohotovosti pro odvoz raně-
ných do polní nemocnice 8. americké
armády v Nha Trangu.
Ve výrobním závodě na základě ikuše-
ností z Vietnamu opatřily Ietouny YC-
123H dvěma turbokompresorovými mo-
tory General Electric CJ610 na pylonech
pod křídly za účelem zvýšení Ietových
výkonů, zejména při vzletu 5 plným zatíže-
ním. V této podobě vzlétl modifikovaný
YC-123H 30. července 1962. Tento Ietoun
byl poslán do Vietnamu stejně jako další
dvě Ietky strojů C-123B. Všechny čtyři
Ietky byly organizačně včleněny do 315.
křídla Ieteckého komanda, které až do
roku 1965 tvořilo hlavni složku Ietecké
přepravy v jižním yietnamu. Každá.letka
odlétala v průměru kolem 1000 hodin
měsíčně, rekordní náletčinil1531 hodinu.
Providery plnily i další úkoly. Při nočRí
ofenzívě vlasteneckých sil v červnu-srp-
nu 1963 vytvářely Ietouny C-123B tzv.
"Iustr" svrháváním světlic místo strojů
AC-47 Spooky. Speciální detekční systém
a rozsevné pumy BLU umožnily verzím
UC-123B dosáhnout Iepších výsledků,
než mnohé, vyloženě bojové typy.
Letoun YC-123H se plně osvědčil
(vhodnější vlastně neexistoval) a proto
mateřský podnik Fairchild Hiller Aircraft
Division přikročil v roce 1966 k rozsáhlé
přestavbě 183 Ietounů C-123B na novou
obměnu C-123K. Hlavní změna spočívala
v zástavbě dvou turbokompresorových
motorů General Electric J85-GE-17 na
pylony pod křídly, což výraznou měrou
zlepšilo výkony Ietounu C-123K mohl
vzlétnout z kratší dráhy se zatížením
o 1540 kg větším. Prvni Iet nové verze se
uskutečnil 27. května 1966, přestavby
probíhaly do září 1969. Všechny C-123K
potom ještě procházely střediskem War-
ner Robins Air Material Area kvůli úpravě
podvozku, zástavbě protiskluzového zaři-
zení a výstražného systému pádové rych-
Iosti. Letouny nesoucí speciální vybavení
měly označení UC-123K, stroje pro che-
mický postřik a rozprašování byly znače-
ny DC-123K. Providery nadále působi Iy
v jižním Vietnamu zejména v místech, kde
krátké plochy vylučovaly nasazení Ietou-
nů C-130. U obklíčeného Khe Sanh, které
se málem stalo americkým Dien Bien Phu,
uskutečnily Ietouny C-123 179 přistáni
a 1 05 shozů materiálu. Obdobnou situaci
prožíva)i Američan~ s jejich vasaly stále
častěji. U Kham Duc, An Loc a v dalších
Iokalitách byly Providery posledními Ie-
touny, které pod hustou palbou vlastenců
zachraňovaly poslední zbytky z obklíčení.
Celkem bylo v jižním Vietr1amu sestřele-
no, nebo na zemi zničeno, 53 strojů C-123
amerického Ietectva, další ztráty připadají
na vrub jihovietnamského Ietectva, které
operovalo v roce 1972 se třemi Ietkami
Providerů. Do tajemství se dosud halí
půsoqení osmi strojů C-123 na Planině
džbánů, které Iétaly pod hlavičkou spo-
Iečnosti Air America, plně ovládané
a kontrolované CIA.
Dočasné proamerické režimyvThajsku
a Kambodži obdržely těsně před úplným
zhroucením amerického vojenského
dobrodružství v jihovýchodní Asii po čty-
řiceti Ietounech C-123B/K. V Evropě trva-
Ie působily Providery od Pobřežní stráže
USA na základně v Neapoli, 7. Ietka
Ieteckého komanda USAF s nimi Iétala
v západoněmeckém Sembachu Nejno-
vějším uživatelem se stalo 221. křídlo
filipinského vojenského Ietectv8, které
operuje se šestnácti stroji C-123B/K 2 Ie-
tiště v Manile.
TECHNICKÝ POPIS
Fairchl/d C-123K Provlder je střední do-
pravní a výsadkový Ietou n , schopný vzletu
a přistání na krátkých improvizovaných
plochách v těsné blízkosti frontového
pásma. Konstrukčně je pojatý jako celo-
kovový dvoumotorový hornoplošník
s jednoduchými ocasními plochami a ob-
jemným trupem s výložní rampou. Dva
přídavné motory jsou zavěšeny na pylo-
nech pod křídly.
Křfdla Iichoběžníkového tvaru s profilem
NACAjsou celok6vovásamonosná, dvou-
nosníkové konstrukce. Prostor mezi nos-
níky vyplňují palivové nádrže vakového
typu. K žebrům a podélníkům je na vrchní
i spodní straně přinýtován potah z panelů
ruzné síly. Ve vzdálenosti 4,73 m od osy
trupu jsou do křídel vetknuty gondoly
pístových motorů, které zachovávají vrch-
ní stranu křídla "čistou". Vztlakové klap-
ky na odtokové hraně se dělí mezi trupem
a gondolami a mezi gondolami a křidélky I
s vyvažovacími ploškami
Trup celokovové poloskořepinové kon- ~
strukce se vyznačuje charakteristickým 4
téměř polokruhovým průřezem s plochým
dnem, Objemný trup se strmě zdviženou
zúženou zádí má největší šířku 4,003 m
a výšku 3,335 m Prostorná kabina v přídi
pohodlně pojme dva až čtyři členy osád--
ky, v nákladním prostoru s výložní ram-
pou Ize přepravovat 61 plně vyzbrojených =
vojáků, 50 raněných na nosítkách, samo-
hybnou houfnici M109, vozidla, palety
a /jiný materiál do celkové maximálni
hmotnosti 10878 kg. VRitřek trupu může
být rychle přizpůsoben podle potřeby
a druhu přepravovaného materiálu, jehož
shoz za Ietu nebo vykládánr na zemi
usnadňuje výložní rampa v zadní části
pod zdviženou zádí Normální přístupové
dveře umožňující výsadek, jsou na obou
stranách trupu za křídly, dveře osádky se
nalézají na Ievé straně přídě. Trup je
nepravidelně prosklen velkými čtvercový-
mi okny.
Ocasní plochy jsou samonosné celoko-
vové. SOP Iichoběžníkověho tvaružebro-
nosníkové konstrukce je do trupu prota-
žena mohutným Iomeným přechodem
Vodorovné ocasní plochy onulovém vze-
pětí maji rozpětí 11 ,430 m. Kormidla SOP
i VOP jsou opatřena vyvažovacími ploš-
kami
Přistávací zařízení se skládá z hydraulic-
ky zatahovaného a vysouvaného hlavního
a příďového podvozku. Hlavní podvozek
s jednoduchými koly o průměru 1 ,270 m,
zatahovaný do nepatrně vyčnívajících
gondol na bocích spodní části trupu
i příďový podvozek s dvojicí kol o průmě-
ru 0,736 m prodělal několikeré úpravy.
Podvozek o rozvoru 7,505 m je typický
svým nízkým uložením.
Pohonnou skupinu tvoří dva pístové
hvězdicové osmnáctiválcové motory
Pratt &Whitney R-2800-52W nebo R-
, 2800-99W s maximální vzletovou výkon-
ností 1839 kW se vstřikem vody, jmenoví-
tý výkon je 1397 kW. Motor o hmotnosti
1089 kg má průměr 1 ,341 m. Na pylonech
pod kříd:y jsou zavěšeny dva turbokom-
presorové motory General Electric J85-
GE-17 s maximálním tahem po 12c668 kN
Motor J85 obsahuje osmistupňový axiální
kompresor a dvoustupňovou turbínu, stu-
peň stlačení je 6,8 .1 , průměr 0,449 m,
délka 1 ,028 m a hmotnost suchého moto-
ru 172, 7 kg. Pro zvětšení doletu Ize pod
křídly podvěsit přídavné nádrže.
HLAVNí TECHNICKÉ ÚDAJE
Verze C-123B C-123K
Rozpětí (m) 33,526 33,526
Délka (m) 23,087 23,240
Výška (m) 10,387 10,387
Nosná plocha (m') 113,630 113,620
Hmotnost prázdného
Ietounu(kg) 13966 16030
Vzletová hmotnost (kg) 25 61 0
Max. vzletová hmotnost
(kg) 27196
Max. rychlost (km.h-1) 407 471
ve výšce (m) 3047 3962
Max. cestovní rychlost
(kmh-1) 299
Počáteční stoupavost
(ms-1) 4,44 7,01
Praktický dostup (m) 7314 8838
Dolet(km) 23651448-1665
s nákladem o hmotnosti
(kg) 5439 6799