Dornier Do 217N Václav Němeček Výkres: Stanislav Smékal v průběhu roku 1941 stupňovala britská RAF intenzitu nočnfch náletů na Německo a připra- vovala nasazenf většfho počtu účinnějšfch typů jako Lancaster a Halifax. Luftwaffe proto muse- Ia znásobit své úsilf v boji proti nočnfm náletům. Protože se speciální konstrukcf nočnfho stfha- cího Ietounu nebylo stále možno v dohledné době počftat, bylo nutné se poohlédnout po vhodné improvizaci. Zprvu se počrtalo, že hlavnr tfhu nočního stfhání ponesou Ietouny Mes- serschmitt Bf 110, ale těch nebylo nikdy dost. Osvědčily se nočnr stfhací adaptace dvoumoto- rových střednfch bombardovacfch Ietounů, zpr- vu Dornier Do 17Z.-6 a Z-10 Kauz, Junkers Ju 88C a posléze i Dornier Do 215B-5. Hlavně Junkersy Ju 88C byly v této službě považovány za nejúspěšnějšf a byly dále rozvfjeny. Avšak průmysl nestačil pokrýt požadavky nočních stfhacfch jednotek, a proto Iuftwaffe objednáva- Ia nové adaptace dvoumotorových bombardo- vacích typů. Již na jaře 1941 se uvažovalo o využitf dvoumotorových Ietounů Dornier Do 217 pro noční stfhánf. Do 217 se dodávaly ve dvou základních provedeních, a to 5 dvojhvězdicový- mi motory BMW 801 jako Do 217E a (0 něco později) 5 řadovými motory DB 603A jako Do 217M. Byly to těžší bombardovacf Ietouny než Ju 88 a Do 17 nebo Do 215, avšak jejich obratnost byla přijatelná a navíc poměrně ob- jemný trup umožňoval montáž účinné výzbroje a střeleckého radiolokátoru. V březnu 1941 tedy začala práce na adaptaci sériového bombardo- vacfho Ietounu Do 217E-2 na nočnf stfhacf Do 217J-1 , zatfm co souběžně 5 vývojem bombar:- dovacfho Do 217M měl postupovat vývoj noční- hostfhacíhoD0217N-1. ., První Do 217J-1 byl zalétán před koncem roku 1941 jako přfmá adaptace Do 217E-2. Měl zahrocenou nezasklenou přfď trupu, v nfž byly uloženy čtyři kanóny MG-FF ráže 20 mm a čtyři kulomety MG 17 ráže 7 ,9 mm. Zůstala zachova- 24/224 na hřbetni střelecká věž 5 kulometem MG 131 ráže 13 mm a stejný výkyvný kulomet byl ve spodním střelišti pod trupem. Přední dil pumov- nice byl využit pro palivovou nádrž o 1160 1, v zadní pumovnici bylo možno nést osm pum po 50 kg. Letoun byl určen nejen pro nočni stfháni, ale i pro "průnikové" akce nad nepřátelská Ietiště, kde měl sestřelovat přistávajíci Ietouny a bombardovat Ietištní zařízeni. Sériové Do 217J-1 se dostaly do sJužby u jednotky 11/NJG-1 v Gilze-Rijen počátkem roku 1942, ale piloti 5 nimi nebyli spokojeni, protože byly méně obratné než Do 215B-5 a potřebovaly delšf Ietištní plochy. Hlavně chy- běl střelecky radiolokátor, takže bylo možno tyto Ietouny nasadit jen pro tzv. "helle Nacht- jagd" ve spolupráci se světlomety, což byl málo ůčinný způsob, při němž se ještě výrazněji projevovaly nedostatky v obratnosti. Radiolokátor FuG 202 Lichtenstein BCs cha- rakteristickými stromečkovýmí anténami (tzv. Matratze) na přfdi trupu se objevil na sériových Do 217J-2 zavedených vlétě 1942. Teprvev noci z 29. na 30. března 1943 byly poprvé použity v boji při náletu RAF na Wuppertal, a to v součinnosti 5 Bf 110E. Protějškem Do 217J-2 se staly Do 217N-1 , z nichž prvni byl zalétán 31. 7 .1942 a sériové stroje se dostaly do služby na přelomu Iet 1942/43. Verze J-2 i N-1 byly postupně Vyzbrojovány dokonalejšími radiolo- kátory FuG 212 Lichtenstein a dalšími doplňky: přístrojem FuG 25 pro spolupráci se systémem protivzdušné obrany Himmelbett, rádiovým výškoměr FuG 101 aj. V době, kdy RAF začala používat rušení radíokomunikace Iuftwaffe, byiy montovány rádíové přístroje FuG 16 5 frek- vencí pracujici mimo rozsah rušiček. Postupně byly kan6ny MG-FF nahrazeny účinnějšími MG 151 /20 ráže 20 mm a střelecké věže byly odstra- ňovány. Na jaře 1943 začaly z výroby vycházet nové Do 217N-2 5 dokonalejším vybavenim a výzbrojí. Kanóny byly nahrazeny typy MG 151/20 již v továrně, pohyblivá výzbroj nebyla nesena vůbec a střeliště byla zaprofilována. Použfval se nový radiolokátor FuG 220 Lechtenstein SN-2 spolu se staršfmi FuG 202 a 212, protože dokázal alespoň částečně proniknout rušenfm způsobeným účinným britským protiprostřed- kem -hlinJkovými pásky, tzv. Window, svrhova- nými ve velkém množstvf nad Německem a rušf- cl pozemnJ radiolokátory i palubnJ přfstroje. V poslednJ fázi války se použfvaly také radiolo- kátory FuG 227 Flensburg navádějfcl na britský rozpoznávacr radiolokátor Monica nesený v zádi bombardérů a FuG 350 Naxos, který zase reagoval nabritský bombardovacf radiolokátor H2S. Po úspěšrch s montáží šikmých zbranf u ji- ných Ietounů byla vypracována stavebnicová souprava R22, s jejrž pomocf bylo možno vesta- vět v týlových dflnách do pumovnJce Do 217N-2 čtyři kan6ny MG 151/20 střflejfcl pod úhlem 70° šikmo vzhůru kupředu \tzv. schrage Musik). Nočnf strhacf Do 217J a N nebyly nJkdy k dispozici ve většfm počtua na sklonku války byly postupně nahrazovány novými verzemi strhacfch Ju 88. Až do podzimu 1943 sloužilo několik Do 217J-2 v italském Ietectvu při ochra- ně severoitalských průmyslových měst. Poznámka: Na výkresu je Do 217N-1 HLAVNí TECHNICKÉ ÚDAJE Výrobce: Dornier-Werke, G,m,b,H., Friedrichshafen, Celkem postaveno 364 nočnlch stihaclch Do 217J a N, z toho 157 v roce 1942 a zbytek v roce 1943, Verze Do 217J-2 Do 217N-2 Motory BMW 801ML DB 603A Výkonnost [kW] 1014/1088 1286/1360 [k] 1380/1580 1750/1850 Rozpěti [m] 19,15 19,15 Délka [m] 17,68 17,45 Výika [m] 5,00 5,00 Nosná plocha [m'] 56,60 ~,60 Hmotnost prázdného +1 Ietounu [kg] 9400 I 10300 Vzletová hmotnost [kg] 13200 i 13300 ++1 Max.rychlost [km/h] 486 512 ve výii [m] 5500 6000 Cestovnirychlost [km/h] 446 467 výstup rra výiku [m] 1000 6000 za čas [min] 3,5 9,0 Dostup [m] 7300 8900 Dolet [~mJ 2050 1740 +1 Hmotnost verze Do 217N-21R22 byla 10900 kg a při ++1 vzletu 13750 kg. Rychlost verze Do 217N-21R22 byla 498 kmlh