Caproni Ca-313, Ca-314

václav Němeček
Výkres STANISLAV SMÉKAL

Na sklonku třicátých Iet si některá vojen-
ská Ietectva oblíbila Iehké bombardovací
Ietouny. Viděla v nich možnost zrskánr
poměrně Ievných bojových Ietadel, vyrobi-
telných ve většfch počtech a schopných
účinně zasahovat zejména v taktické bojo-
vé oblasti. Nabrzelo se i alternativnf použitf
pro průzkum a jiné akce. Lehké bombar-
dovací stroje byly jedno- i dvoumotorové.
Již prvnr měsrce bojů druhé světové války
ukázaly, že tato kategorie nemá budouc-
nost. Takové Ietouny byly účinné jen
v podminkách Ietecké převahy a 5 dosta-
tečným stfhacím doprovodem. To se
ovšem nedalo vždy dodržet a tak se Iehké
bombardovacf Ietouny postupně stahovaly
z bojové oblasti. Jediné dva státy, které
udržely Iehké bombardovací typy v prvoli-
niové službě, byly Japonsko (Kawasaki
Ki-48) a Itálie (Caproni řady Ca-311 až
-314).
Firma Caproni vyšla při vývoji těchto
Ietadel z koloniálnfho Ietounu Ca-309
Ghibli (viz L + K 81, 1985, č. 7), jehož
zesilenlm a montážl výkonnějších motorů
vznikl Ca-310 Libeccio. Dalšf významná
rekonstrukce, spojená se změnami tvaru
trupu a kabiny a 5 montážr účinnějšr
výzbroje, dala vzniknout typu Ca-311
z dubna 1939. Ten se vyznačoval poměrně
vysokými výkony a dobrými vlastnostmi
a tak se v italském Ietectvu dosti rozšlřil.
Stále vlce se však ukazovalo, že dosud
použfvané motory Piaggio P-VII C-35,
hvězdicové sedmiválce po 345 kW (470 k),
pro daný úkol nestačí. U pokusného
prototypu Ca-312 se sice zkoušely výkon-
nějšf hvězdicové motory P-XVI RC-35 po
480 kW (650 k), ale pak konstruktéři
i vojáci dali prednost aerodynamicky
výhodnějšrm radovým motorům. Byly to
invertnl vzduchem chlazené dvanáctiválce
do obráceného V typu Isotta-Fraschini
Delta RC-35 s výkonem po 515 kW (700 k),
vybavené třllistými stavitelnými vrtulemi.
Montážl t~hto motorů na dále zdokona-
Iený drak vznikl prototyp Ca-313 (sériové
člslo MM402), zalétaný v srpnu 1939. Byl to
slibně vyhllžejlcl dolnoplošnlk s celodře-
věným křídlem a trubkovým, plátnem
potaženým trupem, s klenutou, plně pro-
sklenou přídí. Nesl tříčlennou osádku
a výzbroj tvořily dva pevné kulomety Scotti
IF ráže 12,7 mm v kořenech křídla u trupu
(po 300 nábojích), pohyblivý kulomet stej-
né ráže ve střelecké věži Caproni-lanciani
Delta E na hřbetě trupu a pohyblivý
kulomet SAFAT ráže 7,7 mm ve spodním
strelišti; někdy se montoval ještě další
kulomet SAFAT do bočnlho střeliště, při-
čemž se mohl přemisfovat na potřebnou
stranu. Náklad pum činil až 400 kg.
Prvnfm zákaznfkem na Ca-313 byla
Francie, ukrývaná pod šifrou "zákaznfk č.
6". Jednala až do vstupu Itálie do války
o nákupu 200 kusů, ale dostala již jen pět.
Rovněž Velká Británie měla zájem, mimo
jiné i z politických důvodů. Domnlvala se,
že zakázka oddáll ochotu Itálie vstoupit do
války na straně Německa. Devadesát Ie-
tounů z francouzské zakázky koupilo
v roce 1940 $védsko. Spokojeno s nimi
nebylo. Již při předávaclch Ietech havaro-
valo osm Ietounů a během služby do roku
1945 se na těchto krajně nespolehlivých
strojlch zabilo 44 švédských Ietců. $véd-
ské označenl bylo B-16 jako bombardova-
cf, T-16 jako torpédové, S-16 jako prů-
zkumné a Tp-16 jako dopravní.
Ca-313 byly v Ietu a za předpokládané
správné funkce všech agregátů vynikajfcf
Ietouny a snášely značná poškozeni v boji.
Avšak kontrola při výrobě nepracovala
důsledně a výsledkem byly časté havárie,
mimo jiné i v důsledku poruch motorů.
Italské Ietectvo koupilo dvě série po 60
kusech a dostalo je mezi březnem a řfjnem
1941. Použfvaly se převážně k průzkumu,
ale i k dalšfm úkolům stejně jako ve
$védsku. Většina Ca-313 Iétala s klenutou
přfdi jako verze RPB-1, část dostala
stupněnou přfď s čelným štftkem pilotnf
kabiny; nazývala se Ca-313 RPB-2.
Německo objednalo cvičnou variantu
s dvojfm řizenfm, označenou Ca-313G.
Vznikly tři prototypy, měla se stavět ověřo-
vaci série 20 kusů a pak 905 sériových pod
označenim Ca-315, ale to již bylo závěrem
války a plán se nerealizoval.
Stupněná přiď, mirněvětši nosná plocha
a řada konstrukčnrch úprav, charakterizo-
valy typ Ca-314. Prvnf ze čtyř prototypů se
objevil v březnu 1941 a stavba navázala na
produkci Ca-313. Typ Ca-314 (viz výkres
a snimek) se dodával ve třech základnfch
verzrch: Ca-314A byl průzkumný, se stej-
nou výzbroji jako u Ca-313 a s nákladem
pum buď 400 kg v pumovnici nebo 320 kg
na vnějšich závěsech. Ca-314B byl tor-
pédový se závěsem pro torpédo o hmotno-
sti 900 kg nebo pro pumy do 1000 kg;
hlavl\ová výzbroj se omezila na hřbetnf
a spodnf kulomety. Konečně bitevnf
a taktická bombardovaci Ca-314C nesla
vedle obvyklých kulometů čtyři pevné
Breda-SAFAT 12, 7 mm, náklad pum
v pumovnici 1280 kg nebo na vnějšrch
závěsech do 1 000 kg.
Značnou část produkce Ca-313 zabavili
Němci po italské kapitulaci. Některé Ietou-
ny z neobsazené části přežily válku
a sloužily v tzv. spojeneckém italském
Ietectvu. V některých pramenech se uvádi,
že ještě v roce 1947 objednalo italské
Ietectvo deset kusů Ca-314, ale nenf to
ověřeno.
HLAVNI TECHNICK~ ÚDAJE
Výrobce: Caproni Aeronautica Bergamasca,
Ponte San Pietro, Bergamo. Výroba v hlavnlm
závodě Caproni v Miláně- Taliedu (62 Ca-313
a 287 Ca-314), v Ponte San Pietro a v Casta/lama-
re dl Stabia (po 60 kusech). Celkem 62 Ca-313
a 407 Ca-314.
Ca-313 Ca-314
Rozpttl [m] 16,65 16,65
D61ka [m] 11,80 11,80
Vjtka [m] 3,70 3,70
Nosni plocha [m1 38,90 39,20
Hmotnost prizd. let. [kg] 4072 4560
Vzletovi hmotnost [kg] 5672 6618
Max. rychlost ve 4000 m
[km/h] 430 408
Cestovnl rychlost [km/h] 380 380
Výstup na 4000 m [min] 8,2 14,7
Dostup [m] 8500 8250
Dolet [km] 1700 1200