Caproni Ca-133/148

VÁCLAV NĚMEČEK
Výkres STANISLAV SMÉKAL

Po několika proměnách svých koncepcf
vícemotorových Ietadel dospěl italský kon-
struktér a majitel velkého Ieteckého kon-
cernu, hrabě Gianni Caproni, v roce 1927
k vyztuženému hornoplošnfku smíšené
konstrukce. Charakterizovala jej možnost
dodávat drak podle pfánf zákaznfků pro
instalaci jednoho až tfí motorů. Pokud se
použily dva či tfi motory, byly gondoly
bočních motorů vždy poněkud níže pod
kfídlem a zapojovaly se do systému vzpěr
podvozku a kfídla. U nás v Ceskosloven-
sku jsme se setkali 5 takto fešeným
strojem Ca-97 , tffr:notorovým typem pou-
žívaným od roku 1932 krátký čas u CSA.
Zvětšením a zjemněnlm konstrukce
Ca-97 vznikl ještě v roce 1927 tffmotorový
typ Ca-1 01, následovaný jednomotorovým
provedenfm Ca-111. Oba se dostaly ve
značných počtech do služeb italského
vojenského Ietectva.
Italské vojenské Ietectvo považovalo
koncepci Ca-101 za vhodnou a požadova-
10 od firmy Caproni zdokonalené provede-
ní. Pracovalo se na něm v roce 1934, kdy
se k firmě vrátil konstruktér ing. Rodolfo
Verduzio; ten ve dvacátých Iétech pro
neshody 5 Capronim odešel, ale po čase
se oba opět dohodli. Ing. Verduzio vypra-
coval nejprve projekt Ca-131 a po něm
definitivní fešenl Ca-133. Jeho prototyp
5 vojenským sériovým čfslem MM.283 byl
zalétán v prosinci 1934, následován záhy
druhým Ietounem MM.284. Ca-133 měl
klasickou smfšenou konstrukci 5 dfevěnou
kostrou kfídla a 5 trubkovou svafovanou
kostrou trupu, vše 5 plátěným potahem.
Motory byly hvězdicové Piaggio P-VII C-16
po 316 kW (430 k), opatfené dvoulistými
kovovými vrtulemi a kryty typu NACA.
Osádku tvofili podle určení dva až čtyfi
muži, kteff obsluhovali také čtyfi pohyblivé
kulomety Lewis 7,7 rnrn. Jeden byl ve
spodní části trupu pod pilotnf kabinou,
druhý ve hřbetnfm stFelišti a po jednom
bylo v bočnfch oknech. Stroj nesl 470
nábojů na zbraň. Pod trupem byly dva
závěsy pro pumy po 250 kg nebo i 500 kg,
v trupu pak pumovnice pro různé druhy
pum od šesti kusů po 50 kg až po 1 02 kusy
po 2 kg proti živé síle protivníka.
Mezi prosincem 1935 a bFeznem 1936 se
stavěla prvnf série 17 kusů, určených pro
zahájení akcí proti Etiopii. Dne 6. 3. 1936
vzlétl jeden z nich k průzkumnému Ietu
nad Addis Abebu (startoval z tehdejšího
italského Somálska), což byl prvnf bojový
Iet italského stroje nad Etiopif. Až do
dubna 1937 bylo na toto bojiště odesláno
196 strojů Ca-133. Používaly se k bombar-
dování, průzkumu a přepravě vojenského
materiálu i menšfch jednotek. Sedm strojů
pFišlo v sanitnfm provedení Ca-133S (na
malém snímku), upraveném pro šest Ie-
žfcích a čtyři sedfcí raněné plus Iékařský
personál. Vedle koloniálnfch Ca-133
a sanitních Ca-133S se dodávaly ve většfm
počtu í vojenské transportní Ca-133T pro
16 pěšáků nebo 12 bersaglierů s bicykly
a výzbrojf, pro kanón 47 rnrn i s obsluhou
apod. Ca-133T se postupem doby dostaly
i do stavu stíhacfch jednotek, jimž sloužíly
k pFfsunu náhradních dílů, střeliva, zbranl,
paliva apod.
Ca-133 všech verzí se podflely na větši-
ně bojových akcf fašistického italského
Ietectva. 40 strojů se účastnilo doby-
vačného obsazenf Albánie v dubnu 1939.
Po skončení akce v Etiopii zůstaly v tzv.
Italské východní Africe (Eritrea, Etiopie
a Somálsko) 183 stroje, v Libyi jich bylo
134. Tam se po vstupu Itálie do války
použfvaly i k bombardovánf, ale jak rostla
sfla RAF, stávaly se ztráty neúměrnými
a stroje přešly k dopravě a k sanitní službě.
Ca-133T se objevily v záři 1940 v Belgii
spolu s bombardovacfmi a stihacfmi jed-
notkami italského Ietectva nasazenými
krátce -a neúspěšně -proti Británii.
Italskému expedičnfmu sboru proti SSSR
se hodily Ca-133S evakujfci nesčetné
raněné a omrzlé Italy do týlu. Ve vlastnf
Itálii se použivaly i upravené Ca-133P pro
výcvik výsadkářů; nosily jich 16.
Dalšfm vývojem Ca-133 vznikl prototyp
Ca-142 z prosince 1935. Měl zatažitelná
hlavní kola podvozku. V květnu 1937 vzlétl
prototyp Ca-148 opět s pevným podvoz-
kem, s pilotní kabinou posunutou kupředu
-počet cestujfcfch se zvětšil z 16 na 18.
Prvnfch šest strojů šlo k dopravni společ-
nosti Ala Littoria, přešly později do vojen-
ských služeb. Dvě série Ca-148P (viz velký
snfmek), objednané v srpnu 1943, se
dostavovaly už pro německé okupanty
severnf části Itálie. Poslední exempláf
Ca-133 Iétal s civilnf značkou I-MULO až
do roku 1948 v osobní dopravě, poslední
Ca-148 použfval předseda italského aero-
klubu do roku 1956 a několik jich bylo ve
vojenském Ietectvu.
Výrobce: Societa Italiana Caproni, Taliedo,
Miláno. Postaveno 419 kusQ. Ca-148 vznik-
10 6 kusQ v Taliedu, 30 u firmy Caproni
Vizzola A. S. a 70 u firmy AVIS v Iicenci.
Rozpětí 21 ,44 m
Délka 15,45 m
Výška 4,00 m
Nosná plocha 70,90m2
Hmotnost prázdného Ietounu 4200 kg
Vzletová hmotnost 6700 kg
Max. rychlost v 4000 m 230 km/h
Cestovní rychlost 200 km/h
výstup na 4000 m 21 min
Dostup 5500 m
Dolet 1000km
HLAVNI TECHNICK~ (JDAJE
Poznámka: Údaje plati pro Ca-133, Ca-148
měl hmotnosti 4430 a 7930 kg.